Polyvinylchlorid PVC–U Novodur

Monomer vinylchloridu náhodou zpozoroval v roce 1835 německý chemik Justus von Liebig při reakci etylendichloridu s hydroxidem draselným v alkoholovém roztoku. Pokus zveřejnil jeho francouzský student Henri Victor Regnault, který si myslel, že získal polymer díky působení slunečního záření, ačkoli se jednalo o polychrorid vinylidenu. S definovaným objevem bílé pevné látky polymeru PVC indukováním monomeru vinylchloridu světlem pak přišel v roce 1872 německý chemik Eugen Baumann. O komercializaci se pokoušel ruský chemik I.I. Ostromyslenskij a v Greisheim-Elektron německý chemik Fritz Klatte s patentem na výrobní proces, ale polyvinylchlorid (–CH₂–CHCl–)_n se sumárním vzorcem (C₂H₃Cl)_n je čistém stavu velmi tuhý z důvodu vysoké soudržnosti mezi molekulami a polymerními řetězci způsobenou silnými dipólovými momenty atomů chlóru, proto se z počátku oddálilo průmyslové a komerční využití PVC, které přišlo až díky plastifikačním přísadám. V roce 1926 Waldo Semon ve spolupráci s B. F. Goodrichem vyvinuli metodu plastifikace PVC smícháním s aditivy a odstartovali genezi komerčního úspěchu mnoha druhů PVC s různými vlastnostmi. Z tvrdých polyvinylchloridů je u nás známá zaregistrovaná ochranná značka Novodur společnosti Fatra v Napajedlech, ale existuje řada dalších obchodních názvů: Hostalit, Medur, Mipolam, Trovidur, Vestolit, Vinidur, Vinoflex...

V našem sortimentu technických plastů naleznete cenovou kalkulaci na tvrzené extrudované polyvinylchloridové desky PVC-U v barvě natur bíléa šedé, přičemž tyto desky standardně nabízíme většinou v dvojím rozměrovém provedení 1 000 x 2 000 mm a 1 500 x 3 000 mm o tloušťce od 2 mm do 40 mm. Metrové polyvinylchloridové tyče PVC-U o průměru od 10 mm do 150 mm nabízíme v šedé a navíc také v černé i červené barvě. Pokud potřebujete jiný rozměr či barvu polyvinylchloridových tyčí i desek, neváhejte nás kontaktovat.

Charakteristika polyvinylchloridu PVC

Polyvinylchlorid dnes pro svou levnou výrobou a široké využití zaujímá přední místo žebříčku ve světě plastů. Mezi charakteristické vlastnosti PVC patří mechanická odolnost, rázová houževnatost, tvarová stálost, dielektrické vlastnosti, nesnadná vznětlivost a nízká hustota promítající se při hmotnosti. Výhodou PVC je i jeho stabilnost a inertnost s možností využití pro prostředí, kde jsou vysoké nároky na hygienu např. v pitném řádu.  

Polyvinylchlorid a jeho opracování

Polyvinylchlorid je vhodný pro řezání, soustružení, frézování, vrtání k výrobě třískově obráběných dílů i pro svařování a lepení. Pro hladký povrch je třeba ostrých nástrojů a břity z tvrdých kovů se doporučují předehřát na 120 °C. PVC je ohebný a tvarovatelný plast bez nutnosti vystavovat ho vysokým teplotám.

Odolnost polyvinylchloridu v různých prostředcích a teplotách

V důsledku atomů chlóru má polyvinylchlorid i velmi malou hořlavost a přestane hořet, jakmile není vystaven zdroji tepla. PVC (stejně jako ostatní termoplasty) se stoupající teplotou měkne a v chladu tvrdne, tudíž se při nízkých teplotách ještě zvýší jeho mechanická odolnost. Polyvinylchlorid je odolný vůči plísním a mikroorganismům a některým chemikáliím, ale neodolává acetonu, anilínu,aromatickým uhlovodíkům, benzenu, bromu v kapalném skupenství, esterům, éterům a ketonům.

Technické vlastnosti extrudovaného tvrzeného polyvinylchloridu PVC–U

^{*Testovací vzorek na sucho}