Polypropylen PP

V polovině 20. století se mnoho výzkumných skupin ve světě zaměřilo na polymeraci olefinů. V americké laboratoři firmy Philips Petroleum chemici John Paul Hogan a Robert Banks získali prvně malé množství polypropylenu (C₃H₆)_n roku 1951. Vlastnosti jejich polypropylenu a ani použitý katalyzátor však neumožňovaly průmyslový rozmach. Bernhard Evering s týmem ve Standard Oil vyzkoušeli výrobu PP s molybdenovým katalyzátorem bez uspokojivých výsledků. V laboratořích DuPont vyrobili také vzorek polypropylenu bez využití potenciálu objevu. Klíčovou roli v cestě za získáním polypropylenu s vysokou krystalinitou sehrál až organokovový katalyzátor německého týmu v čele s Karlem Zieglerem z Institutu Maxe Plancka a objev izotakticity italského vědce Giulia Natty v roce 1954. Průmyslové výroby se ujala italská společnost Montecatini, ale spory o použití Zieglerova katalyzátoru bez povolení expanzi polypropylenu přibrzdily. Nakonec paradoxně popularita sporu Ziegler-Nattova katalyzátoru oběma vědcům přinesla Nobelovu cenu a polypropylen se po polyetylenu stal druhým nejrozšířenějším plastem. V oboru technických plastů se můžeme setkat s obchodními názvy: Braskem PP, Eltex P, Hostalen PP, Mosten, Moplen, Novolen, Tatren, Tipplen, Total Petrochemicals PP, Vestolen P...

V našem sortimentu technických plastů naleznete cenovou kalkulaci standardně na bílé a šedé polypropylenové desky homopolymeru PP-H ve třech rozměrových variantách 1 000 mm x 2 000 mm, 1500 mm x 3 000 i 1 500 mm x 4 000 mm o tloušťce od 2 mm do 40 mm. Polypropylenové tyče od průměru 10 mm do 250 mm dodáváme v délce 2 metry a kromě natur bílé je nabízíme také v šedé a v černé variantě, které lze dodat rovněž od průměru 10 mm. Pro potřebný požadovaný rozměr, odlišnou barvu či jiné specifické požadavky nás prosím kontaktujte.

Charakteristika polypropylenu PP

Termoplastický polymer polypropylen PP spolu s nejrozšířenějším polyetylenem PE patří do skupiny polyolefinů. Polypropylen PP je polymer s jednoduchou strukturou skládající se pouze z atomů vodíku a uhlíku, proto je univerzální i levný a také vhodný pro recyklaci, neboť propylen je považován za relativně neškodný vůči životnímu prostředí. Tento termoplast s nízkou izotaktickou hustotou 900 kg/m³ a teplotou tání nad 160 °C vyniká mechanickou, dielektrickou i chemickou rezistencí. Nevýhodou polypropylenu byla menší odolnost na světlo, křehnutí a nižší teplotní odolnost než u polyetylenu, proto výrobci pro světelnou odolnost obohacují polypropylen specifickými antioxidanty a pro lepší tepelnou odolnost přidávají nepatrné množství jiných monomerů.

Polypropylen a jeho opracování

Technický plast polypropylen je lehce opracovatelný na obráběcích strojích za pomoci čistých a ostrých nástrojů nejlépe z rychlořezné oceli, vysoká řezná rychlost a mírný posuv. Tupé nástroje, stejně jako přílišný tlak upnutí by moly způsobit deformaci obrobku. Pro eliminaci vnitřního pnutí a lepší kvalitu povrchu je u termoplastů nutné správné chlazení. Polypropylen je rovněž tvarovatelný, svařovatelná i lepitelný plast, který svými vlastnostmi nabízí schůdné řešení pro řadu aplikací.

Odolnost polypropylenu v různých prostředcích a teplotách

Výhodou polypropylenu je jeho fyziologická nezávadnost i chemická odolnost vůči olejům, organickým rozpouštědlům, alkoholům, ale neodolává alifatickým uhlovodíkům a sloučeninám uhlíku a chlóru. Polypropylen při hoření nevyvíjí nadměrný kouř ani toxické halogenové uhlovodíky, a tím nepodporuje vznik  kyselin. Při nízkých teplotách u polypropylenu dochází ke křehnutí, při teplotách nad 140 °C začíná měknout a  nad 160 °C se začíná tavit.

Technické vlastnosti polypropylenu PP- H (homopolymeru)